Kapraďorosty
- před miliony let kapraďorosty byly 20 m vysokými stromy
- dnes jsou to cévnaté vyšší výtrusné rostliny (mají pravé cévní svazky, vodivá pletiva – xylém (pouze tracheidy – cévice) a floém)
- stavba
- adventivní (svazčité) kořeny
- cévní svazky radiální (střídání dřevní a lýkové části)
- stonek je vidličnatě větvený
- výtrusy
- izospory – u stejnovýtrusných rostlin, spory jsou stejné a nerozlišené
- heterospory – u různovýtrusných rostlin, spory nejsou stejně velké a jsou rozlišené na samčí a samičí
- listy
- mikrofyly – malé, celistvé, čárkovité, štíhlé nebo šídlovité listy
- megafyly – velké, členěné, často zpeřené listy (převládají)
- trofofyly – zelené listy, fotosyntetická funkce
- sporofyly – hnědé listy, rozmnožovací funkce
- trofosporofyly – listy s asimilační, fotosyntetickou i rozmnožovací funkcí (spojení trofofylů a sporofylů v jednom listě, např. u kapradin)
- životní cyklus
- heteromorgní rodozměna (střídání pohlavní a nepohlavní generace)
- převládá sporofyt nad gametofytem
- výtrusnice se nazývají sporangia a vytvářejí se z výtrusných listů – sporofylů
- výtrusnice vytváří pak výtrusné klasy – strobily
- výtrusné listy se nacházejí na vrcholu rostliny
- ve výtrusnicích se tvoří se výtrusy – izospory (nerozlišené, vyroste z nich jednodomý prokel, izosporické rostliny) nebo heterospory (rozlišené na samčí a samčí, vyroste prokel, heterosporické rostliny)
- výtrusy mají poloviční (haploidní) genetickou informaci)
- rozmnožování – izosporické – na sporofytu (rostlině) se ve výtrusnicích meiózou (redukčním dělení) vytváří výtusy (spory), které mají haploidní 1 n genetickou informaci, výtrusnice se otevřou a výtrusy vypadnou, ve vlhku z nich vyroste prokel (tvar srdce), na kterém vyrůstají pohlavní orgány (samčí pelatky se spermatozoidy a samičí zárodečníky s vaječnou buňkou), spermatozoidy se za přítomnosti vody dostanou do vaječné buňky, dojde k oplození a vzniká zygota, pak vzniká embryo (zárodek) a vyrůstá sporofyt, gametofyt odumře
- využití: vzniklo z nich černé uhlí (hnědé je z jehličnanů), fotosyntéza, z výtrusů přesličky rolní dětský zásyp, udržují vodu (proti erozi), potrava, v lékařství (přeslička rolní do čajů, některé kapradiny)
- rozdělení:
- psilofyty – skoro vymřelé, v tropických oblastech ještě některé druhy najdeme
- plavuňovité
- stálezelené stejno/různovýtrusné rostliny
- mají plný, nečlánkovaný, vidličnatě větvený stonek s drobnými čárkovanými mikrofyly
- výtrusnice se nachází na svrchní straně sporofylu, kde vytváří výtrusnicové klasy
- plavuně jsou jednodomé (izosporické) rostliny, jejichž vymřelí bratři byly stromy, současně jsou to však byliny a liány (jen asi 30 druhů
- naši zástupci jsou vzácní a chránění – příklady zde (třídy plavuně, šídlatky a věnečky)
- přesličkovité
- jsou to vytrvalé rostliny s plazivými oddenky
- stonek je přeslenitý a dutý, má výrazné rýhování
- listy rostou z lodyžních uzlin a jsou šupinovité, mikrofylní (redukce makrofylů)
- mají dva typy lodyh – hnědou jarní (fertilní) s výtrusnicovými klasy k rozmnožování a zelenou letní (sterilní), která má asimilační funkci
- v pokožce najdeme křemičitou stélku ve formě oxidu křemičitého
- výtrusnice se nacházejí na přeslenitě uspořádaných sporofylech ve výtrusnicových klasech na spodní straně sporofylu
- výtrusy jsou opatřeny vláhojevnými pentlicemi – hapterami, které se uvolní po vyschnutí výtrusu, díky nim může výtrus vzít vítr a zanést ho do půdy, kde se pak zakoření
- zástupci zde
- kapradinovité
- mají dvakrát až třikrát zpeřené megafyly, které nejsou funkčně rozlišeny (tj trofosporofylní, na spodní straně zeleného listu jsou výtrusnice)
- mladé listy jsou spirálně svinuty (ochrana dělivých pletiv)
- stonek plný a nečlánkovaný, má formu oddenků (adventivní kořeny, které mohou být chlupaté)
- většinou jednodomé (z izospor vyrůstají oboupohlavní prokly, na kterých rostou oboje gametangia)
- výtrusnice zde vytváří shluky (kupky, sory) umístěné na rubu nebo okraji listů, které jsou na povrchu kryty ostěrou, jejich otevírání umožňuje prstenec
- zástupci zde
zpět do obsahu