Author: administrator

Vegetativní orgány zkoumá je organologie Kořen-radix heterotrofní orgán-je závislý na jiném orgánu, … je nedělený a nečlánkovaný zajišťuje, že je rostlina pozitivně gravitropická (tj roste po směru gravitace) díky statocytům (přesun škrobových zrnek v jádrech těchto buněk), výjimkou je orchidej

Rostlinná pletiva jsou typická pro vyšší rostliny (tj vícebuněčné rostliny, řasy jsou ještě nižší rostliny, ale mechorosty už začínají vyšší rostliny) vytvářejí se při přechodu rostlin na souš pletivo je soubor buněk, které se tvarově podobají, mají stejný původ a

Dělení (rozmnožování) buněk Buněčný cyklus (životní cyklus buňky) doba života buňky každá buňka má svou délku života probíhá stejně u všech buněk, nejdříve se musí rozdělit jádro probíhá v podmínkách příznivých pro život mateřská buňka se rozdělí na obvykle dvě

Genetika na molekulárí úrovni základem každého dělení buněk je zdvojnásobení genetické informace = replikace deoxyribonukleové kyseliny podle DNA se následně tvoří ribonukleová kyselina RNA – transkriptace podle genetické informace překopírované do RNA se pomocí ribozomů syntetizují bílkoviny – translace Nukleové

Rostlinná buňka je to eukaryotická buňka=je mnohem složitější než prokaryotická buňka, má spoustu organel (kompartmentů) tvoří rostlinná těla (rostliny) velikost 10-100 mikrometrů Stavba rostlinné buňky buněčná stěna hlavní složkou je celulóza (proto býložravci tak dlouho tráví potravu), dále obsahuje bílkoviny,

Rozdělení virů rostlinné viry (fytoviry) živočišné viry (zooviry) viry hub (mykoviry) bakteriální viry (bakteriofágy/fágy) Fytoviry-rostlinné viry mají pouze RNA způsobují mozaikovitosti (skvrnitosti)-nejčastěji u lilkovitých rostlin (tabáku, brambor, rajčat,…), rostlina bledne (je narušena fotosyntéza) příznaky napadení: změna tvaru, barvy, deformace rychle

Viry jsou to nebuněčné organizmy skládají se pouze z genetické informace (DNA/RNA) a bílkovin velikost 20-300 nm nejsou schopny samostatné existence, jejich hlavní významem a funkcí je dostat se do buněk (bakteriálních, houbových, rostlinných, živočišných), kde začnou být aktivní mají

Sinice jsou to prokaryotní organizmy na povrchu mají několikavrstvou buněčnou stěnu mohou mít obal (kapsulu) uvnitř sinic je samozřejmě cytoplazma, nukleoid, ale také chloroplasty, chlorofyl typu A, modrozelené (fykocyanin) nebo červené (fykoerythrin) barvivo, akinety (to jsou váčky oxidu uhličitého, které

Prospěšné bakterie kvasné bakterie laktobacily-zkvašují mléčné výrobky, jsou to bakterie mléčného kvašení bifidobakterie Escherichia coli (E. coli) v tlustém střevě zkvašuje nestravitelné polysacharidy (celulózu) acetobakterie-k výrobě octa Clostridium butyricum-k výrobě másla Lactobacillus-k výrobě sýrů Streptomyces-k výrobě antibiotik hlízkové bakterie-jsou na

< Klasifikace bakterií podle Grama Gramnegativní bakterie spirochéty Borrelia burgdorferi-původce lymské boreliózy Treponema pallidum-původce syfilisu, přenos pohlavním stykem nebo kontaminovanými přeměty, smrt Leptospira-původce leptospiróz (horečnatá onemocnění domácích zvířat) spirily Helicobacter pylori-patogen žaludeční sliznice lidí, původce chronické gastritidy, peptidických vředů Salmonella