Mechorosty (Bryophytae)
- suchozemnské výtrusné vyšší rostliny
- dělení:
- játrovky (Marchantiophyta)
- mechy (Bryophyta)
- hlevíky (Anthocetophyta)
- asi 16 000 druhů
- důležitá složka vegetačního krytu – extrémní stanoviště
- převažuje gametofyt nad sporofytem
- tělem je stélka – nejjednodušší je lupenitá (játrovky, např. na vlhkých zdech), další je rozlišená (rhizoidy, kauloid a fyloidy – příchytná vlákna, lodyžka a lístky)
- nemají pravé cévní svazky
- funkce a využití: nasávají a zadržují vodu, hnojivo (rašeliník – rašelina), fotosyntéza, dřív jako izolace
- rozmnožování – mechorosty jsou buďto jednodomé (v jednom domečku, z nerozlišeného výtrusu vyroste prvoklíček, na kterém se vytváří obojí pohlavní orgány – samčí pelatky i samičí zárodečníky) nebo dvoudomé (ve dvou domečcích, z rozlišených výtrusů vyroste samčí prvoklíček a na něm pelatka a samičí prvoklíček a na něm zárodečníky, každý prvoklíček je samostatnou rostlinou), výrazná rodozměna, gametofyt převládá nad sporofytem, tobolka umístěná na štětu se ve vlhku otevře a vypadají z ní výtrusy a výtrus vyklíčí (haploidní – poloviční genetická informace) v prvoklíček, který vyroste v mechovou rostlinku a na ní vyrostou samčí pelatky a samičí zárodečníky (jednodomé, vše je na jedné rostlině), pelatky se pomocí kapky vody dostanou k vaječné buňce, proběhne oplození (z vaječné buňky zygota) a pak vyroste štět (noha, nosnice pro tobolku) a na ní výtrusnice – tobolka (od oplození je to již diploidní sporofyt, před tím haploidní gametofyt – tj „mechy v lese“)
- hlevíky
- jednoduché zelené mechorosty
- lupenitá stélka
- každá buňka jeden chloroplast
- hlevík tečkovaný, hlevíček hladký (chráněný)
- játrovky
- silně redukovaný prvoklíček
- gametofyt je lupenitý nebo rozlišený (lístky bez středního žebra, uspořádány do dvou řad)
- porostnice mnohotvárná
- mechy
- prvoklíček je dobře vyvinutý
- lístky uspořádány spirálně, maí střední žebro
- ještě nefungují vodivá pletiva
- u některých druhů svauek protáhlých buněk s vodivou funkcí
- tobolka mechů otevírána víčkem a kryta čepičkou, různé tvary
- stélka vždy složitější (polyozní – rozlišení na lodyžku, kořínky a lístečky, které mají uprostřed střední žebro
- tobolka kryta čepičkou, víčkem, podpora střední válec, drží na štětu
- rašeliníky – hospodářsky významný – má lístky bez středního žebra a nemají rhizoidy, hnojivo, zisk z rašelinišť (kyselá půda – Šumava, Jeseníky), rozlišujeme dva typy buněk: chlorocy(s)ty – malé zelené buňky s fotosyntetickou funkcí a hyalocy(s)ty – velké bezbarvé buňky se zásobní funkcí (absorbují vodu), mohou až tisíckrát zvětšit svou váhu, nemají rhizoidy, lodyžka neustále odumírá – tím vzniká za nepřístupu vzduchu rašelina, např. rašeliník křivolistý (nejčastější, hyalocyty trojúhelníkovité), rašeliník červený (červené zbarvení, Beskydy, Třeboň, do 15 cm), rašeliník prostřední (do 30 cm, horské oblasti, do fialova)
- měříky – měřík příbuzný (do 5 cm, na vlkém ztrouchnivělém dřevě, jeden z nejčastějších druhů), měřík trsnatý (do 4 cm, lodyžka zbarvena do červena, jeden z nejčastějších, kyselé půdy, vejčitá tobolka), bělomech sivý (do šeda, kyselé půdy, ztrouchnivělé dřevo, rašeliniště, maximální vstřebávací schopnosti vody, do 15 cm), zkrutek vláhojevný (tobolka ve tavru hrušky, jeden z nejčastějších, spáleniště, staré zdi, zkroucený štět do červena), ploník ztenčený, obecný (jeden z nejčastějších, v lese, až do 20–30 cm, tobolka je čtyřhranná), dvouhrotec chvostnatý (tobolka plochá se dvěma zobáčky), rohozub nachový (fialový štět), pramenička obecná (chráněná vodní rostlina, ve stojatých i tekoucích okysličených vodách), travník šreberův (do 20 cm, na kyselých půdách, dvoudomý), vousatěnka, bezvláska vlnkatá (maličký drobný mech podél lesních cest)
Mechorosty