Rostlinná pletiva

• jsou typická pro vyšší rostliny (tj vícebuněčné rostliny, řasy jsou ještě nižší rostliny, ale mechorosty už začínají vyšší rostliny)
• vytvářejí se při přechodu rostlin na souš
• pletivo je soubor buněk, které se tvarově podobají, mají stejný původ a vykonávají stejné funkce
• věda zabývající se studiem pletiv se nazývá histologie
• pletiva tvoří vyšší celky – systémy a soustavy pletiv (kořen, stonek, list)
• rozdělení pletiv:
  • podle vzniku
    • nepravá pletiva – vznikají druhotně nahloučením a pozdějším srůstem (propletením) jednotlivých, původně volných buněk, dělí se na plektenchym a pseudopatenchym (plodnice hub, stélky lišejníků, některé řasy)
    • pravá pletiva – buňky, které se opakovaně dělí, zůstávají po celá období spojena, tvoří těla vyšších rostlin (mechorostů), všechen další obsah se týká pouze pravých pletiv

Rozdělení pravých pletiv

• dělivá (mají trvalou schopnost se dělit, buňky jsou parenchymatické, umožňují růst rostliny po celou dobu života rostliny (tj jejich hlavní funkce), umístěny jen v určitých částech roslin, pokud jsou na vrcholu stonku a kořene, tak je tam buďto iniciála (jedna dělivá buňka), nebo několik terminálních buněk, buňky mohou být vmezeřené mezi již trvalá pletiva (tj interkalární buňky např na koncích listů), laterální – bočné (např ve stonku) a marginální – okrajové (na krajích listu – list roste do délky interkalárními buňkami a do stran okrajovými buňkami))
• trvalá (vznikají z dělivých pletiv)

Rozdělení dělivých pletiv (meristémů)

• původní meristém-protomeristém (v zárodku semenných rostlin, na vrcholu kořene nebo stonku, na okraji listů, tvoří ji iniciála nebo terminální meristém)
• prvotní-primární, histogen (vzniká z původního typu dělivého pletiva, buňky mají stejnou velikost a jsou nejčastěji protáhlé, buňky postupně ztrácí schopnost se dělit a vzniká z nich trvalé pletivo)
• druhotný-sekundární meristém=korek (u dřevin) (mezi korkovými buňkami jsou čočinky-lenticely (mrtvé buňky s mezibuněčnými prostorami, bez korku, vždy u rostlin, které tloustnou, vzniká obnovením dělivé funkce z prvotního typu dělivého pletiva (některé buňky z prvotního typu vytvoří trvalá pletiva a některá se ještě pořád dělí), laterální buňky (stonek), jeho činností vzniká kambium (tj druhotné dělivé pletivo umožňující tloustnutí kořene, stonku), díky kambiu vznikají letokruhy, druhotné dřevo (felogen) a druhotné lýko (u bylin))
• utajený-latentní meristém – jednotlivé buňky mezi trvalými pletivy, díky nim vyrůstají např postranní kořeny

Rozdělení trvalých pletiv

podle charakteru buněk (tvaru)

• parenchym – tenkostěnné živé buňky, nejčastěji oválného tvaru, mezi nimi jsou mezibuněčné prostory (interceluláry),velká jádra, organely, hodně cytoplazmy, rychlý metabolizmus (přeměna látek), je to právě to, co jíme u ovoce, rozdělujeme na palisádové (oválné buňky protáhlé v jednom směru, v listech) mezerchym (kulovitý tvar, hodně mezibuněčných prostor, v měkkých a mladých částech rostlin) a aerenchym (má buňky vyplněné vzduchem, hodně mezibuněčných prostor, u vodních a bahenních rostlin)
• prozenchym – tvořeno buňkami protáhlými v jednom směru, které mají šikmé příčné stěny a nemají mezibuněčné prostory, cévní svazky
• kolenchym – pletivo, kterému nerovnoměrně tloustne buněčná stěna dovnitř, tím dodává buňce pevnost, dělíme na deskový kolenchym (hrany, stonky) a rohový kolenchym (v řapících listů)
• sklerenchym – nejtlustší a nejtvrdší pletivo, buňky se nazývají sklereidy, buněčná stěna brzy tloustne rovnoměrně dovnitř, takže z živých buněk se stávají buňky mrvé

podle funkce

• krycí pletiva
• vodivá pletiva
• zpevňovací pletiva
• základní pletiva

Krycí pletiva

• chrání rostliny před škodlivými vlivy počasí
• tvoří pokryv rostlinného těla
• zprostředkovávají vzájemné vztahy mezi rostlinou a prostředím
• umožňují regulovat metabolismus (tj výměnu látek-kyslíku, oxidu uhličitého, vody,…)
• patří sem patří sem pokožka=epidermis, tj jedna vrstva plochých buněk bez intercelulár, buňky nemají chlorofyl (ten je jen v průduchách) a podpokožka=hypodermis (buňky pod pokožkou, mají zpevňovací (jehličnany) a zásobní (voda-tučnolisté) funkci)
• u kořene je „pokožka“ rhizodermis (v ní nejsou průduchy-stomata ani kutikula, protože kořen nasává látky prostřenictvím postranních kořenů)
• krycím pletivem je i kutikula (pevná ochrana nepropustná pro vodu a plyny kromě kyslíku)
• průduchy (stomata)-jsou to 2 svěrací buňky, tvar jako ledviny, mezi kterými je štěrbina, obsahují chloroplasty, průduchová štěrbina se pomocí vnitřního tlaku (turgoru) otevírá a uzavírá, vodu vydávají ve formě par (vypařování), jednoděložné rostliny je mají na vrchní i spodní spodní straně listu, dvouděložné jen na spodní straně listu a vodní rostliny je mají jen na svrchní straně listu
• vodní skuliny (hydatody)-jsou v pokožce listu (na koncích a okrajích listů), jsou to otvory podobné průduchům, nemají schopnost se zavírat, vydávají vodu v podobě kapek=gutace
• chlupy (trichomy)-nejsou u všech rostlin, tvoří jen pokožkové buňky, např. papily, tj bradavky, v korunních lístcích a na bliznách, chlupy dělíme na krycí-ochrana od vnějšího prostředí, žláznaté – vyměšování látek, zakončený paličkou, žahavé-vylití žahavé tekutiny po odlomení hlavičky, lahvicovitý tvar, absorpční=vstřebávací-příjem vody a látek z půdy, kořenové vlásky-rhiziny)
• emergence-z pokožkových a podpokožkových buněk, případně i vodivých pletiv, které mohou ostnitě ztvrdnout (ostny růží, angreštu)

Vodivá pletiva

• jsou to trubicovité buňky, které mají za úkol rozvádět živiny po těle
• vedou roztoky minerálních látek z kořenů k listům
• u nižších rostlin nevyvinutá, náznaky u mechorostů, plně vyvinutá až u vyšších rostlin
• tvoří je cévní svazky:
  • dřevní=xylém=hadrom
  • lýkové=floém=leptom
• cévní svazky dělíme ne:
  • uzavřené-vznikají z celého prvotního meristému (prokambium), stonek u jednoděložných rostlin (netloustne)
  • otevřené-část prvotního dělivého pletiva se zachová a vzniká tak druhotné dělivé pletivo-kambium, činností kambia je produkováno druhotné lýko=deuterofloém (směrem k obvodu orgánu) a druhotné dřevo=deuteroxylém (směrem dovnitř orgánu), stonek či kořen druhotně tloustnou
  • na jaře kambium odděluje tenkostěnné, pomalu rostoucí buňky=jarní dřevo, v létě buňky tlustostěnné a malé= letní dřevo
  • podle vzájemného postavení xylému a floému dělíme cévní svazky na:
    • soustředné=koncentrické-vždy uzavřené, jedna část obklopuje druhou, dělíme na dřevostředné (dřevo uprostřed, lýko okolo) a lýkostředné (lýko uprostřed, dřevo okolo)
    • paprsčité=radiální-vedle sebe, pravidelně se střídají
    • bočné=kolaterální-nejčastěji jdou za sebou ve směru poloměru (lýko k obvodu, dřevo do středu, např. přeslička, prýt (nadzemní část vyšších rostlin) semenných rostlin, uspořádány do kruhu, otevřené
      (dvouděložné rostliny, jehličnany), ve stonku nepravidelně roztroušené a uzavřené (jednoděložné rostliny)
    • dvojbočné=bikolaterální-dvě lýkové části a mezi nimi dřevní část, otevřené i uzavřené, vzácné (tykvovité a lilkovité rostliny)

xylém

• přivádí roztoky minerálních látek od kořene k listům -> transpirační proud
• mrtvé buňky
• tvoří ho:
  • cévice=tracheidy-tvoří je odumřelé, dlouhé, úzké buňky se zdřevnatělými stěnami a zachovalými příčnými přehrádkami (pomalejší transpirační proud), u vývojově starších rostlin (kapraďorosty, nahosemenné rostliny)
  • cévy=tracheje-tvoří je odumřelé, válcovité, paralelně uspořádané buňky, u kterých vymizel plazmatický obsah a rozpustily se příčné přepážky (rychlejší transpirační proud), buněčné stěny charakteristicky ztlustlé (kruhovitě, šroubovitě, schodovitě), u vývojově mladších rostlin (krytosemenné rostliny)
  • dřevní parenchym-doplňuje vodivé elementy, má zásobní funkci

floém

• rozvádí asimiláty z listů do rostoucích částí rostlin a do zásobních pletiv -> asimilační proud (asimilát=škrob)
• živé buňky
• tvoří ho:
  • sítkovice-živé, dlouhé, tenkostěnné buňky, které mají příčné přehrádky s mnoha otvory (jako sítko), nemají jádro, funkce pouze po dobu jednoho vegetačního období (otvory v příčných přehrádkách se ucpou kalózou a zaniknou a potom činností kambia vzniknou nové buňky)
  • lýkový parenchym-doprovází sítkovice, má zásobní funkci

Zpevňovací (mechanická) pletiva

• dodávají rostlině pevnost
• tvoří je kolenchym nebo sklerenchym

Základní pletiva

• tvoří je parenchym
• jsou v prostoru mezi krycím a vodivým pletivem
• mají různé funkce
• dělíme na:
  • asimilační=chlorenchym-v buňkách hodně chloroplastů, houbový a palisádový parenchym listů)
  • zásobní-tvoří ho tenkostěnné buňky se zásobními látkami (škrob, cukry, bílkoviny, tuky), zvláštní typ tohoto pletiva je pletivo vodní (hromadí vodu (kaktusy), blízko chlorenchymu (dodává mu vodu nutnou k fotosyntéze))
  • vyměšovací-obsahují a vylučují různé látky (silice, pryskyřice, alkaloidy, třísloviny), funkci zajišťují idioblasty, hydatody, medníky=nektaria (vyměšují nektar a lákají hmyz), mléčnice (hvězdnicovité, mákovité, v centrální vakuole mléčná šťáva latex), např. žláznaté chlupy masožravých rostlin
  • vyplňovací-parenchymatické pletivo, které nemá žádnou specifickou funkci, jen vyplňuje prostor mezi jinými pletivy (dřeň stonku)

zpět do obsahu