Nahosemenné rostliny
- vznikaly na přelomu devonu a spodního karbonu
- význam: zpevňují půdu a zadržují vodu, fotosyntetická funkce, užití jako topivo, hnědé uhlí, výroba nábytku, lodí a lukůdřeviny
- zástupci jsou většinou dřeviny
- xylémovou část tvoří pouze cévice (tj tracheidy), floémovou sítkovice bez průvodních buněk
- vajíčka nejsou dokonale chráněna, vyrůstají na plodolistech (ne v pestíku) a dozrávají v semena
- chybí květ
- k opylení dochází pouze za pomoci větru (větrosnubně) – pyl se přenese přímo na nahé vajíčko
- od opylení do oplození může trvat až několik let
- samčí a samičí výtrusné listy tvoří samčí (mikrosporofyly) a samičí (makrosporofyly) šištice
- listy ve šroubovici – rostou na brachyblastech
- mají pryskyřičné kanálky
- v mikrosporofylech se tvoří pylová zrna, v makrosporofylech jsou v semeníku uložena nahá vajíčka, která volně leží na plodolistech a dozrávají v semena, pro podepření semenných šupin jsou zde podpůrné šupiny, které srůstají
- cykasy
- největšího rozkvětu dosáhly v druhohorách, setkáme se s nimi však i dnes v tropech a subtropech
- jsou to dvoudomé dřeviny s nevětveným kmenem
- mají oddělená květenství – šištice
- samičí plodolisty a samčí tyčinky
- na vrcholu kmene mají zpeřené listy
- plodem je semenná peckovice
- zástupci: cykas (podobný palmě)
- jehličnany
- většinou stálezelené dřeviny s jehlicovými nebo šupinovými listy (pro snížení ztrát vody při dýchání)
- mají v listech, primární kůře a dřevu pryskyřičné kanálky
- pro antibakteriální účinky se z nich využívá terpentýn a kalafuna
- květy jsou uspořádány na vřetenu květenství (tj na šišticích – 1 samčí květ=mikrostrobila=1 tyčinka, která se tvoří na spodních větvích, 1 samičí květ=makrostrobila=1 semenná buňka se 2 vajíčky, pod kterou se nachází podpůrná šupina)
- opylení větrosnubné
- na každé šupině jsou dvě semena vznikající ze dvou oplozených vajíček, jsou okřídlená
- plodem je šiška (=zdřevnatělá samičí šištice)
- rozmnožování – pylová zrna při opylení dopadají na kapku tekutiny vytvářenou na klovém otvoru vajíčka a době jeho zralosti, vysycháním jsou vtahována do vajíčka, kde klíčí v pylovou láčku, ta proniká k zárodečníkům vajíčka a uvolňuje dvě neobrvené spermatické buňky, z nichž jedna splývá s vaječnou buňkou – základ embrya, oplozená vajíčka dozrávají v semena volně ležící na plodolistu
- jinany
- opadavé, ploché listy s vějířovitou žilnatinou, vyrůstají ve svazečcích na brachyblastech
- dřeviny s druhotně tloustnoucím kmenem
- mají vodorovně odstáté větve s četnými brachyblasty
- objevily se v prvohorách, ale ve třetihorách většina vymřela – dnes jen jediný zástupce: jinan dvoulaločný
- živoucí fosílie z Číny
- prý má léčivé účinky
- dvoudomý strom vysoký až 30 m
- samčí tyčinky (mikrosporofyly) vyrůstají z brachyblastů a samičí plodolisty (makrosporofyly) nesou dvě vajíčka, ze kterých se jedno po oplození vyvine v kulaté semeno podobné peckovici
- na zimu shazuje listí
- borovicovité
- blahočetovité
- listy mají ve šroubovici
- rostou výhradně na jiždní polokouli
- jsou to mohutné vždyzelené stromy
- blahočet ztepilý
- roste v Jižní Americe na horských svazích
- má jedlá semena podobná piniovým oříškům
- cypřišovité
- jednodomé i dvoudomé rostliny
- šupinovité nebo jehlicovité listy
- obsahují toxiny
- zástupci
- tisovité
- chybí jim pryskyřičné kanálky
- tis červený
- je dvoudomý
- obsahuje jed taxin
- semena jsou ukryta v jediné nejedovaté části rostliny, kterou ozobávají ptáci – v červeném míšku
- nevymrzá a rychle roste
Nahosemenné