Generativní orgány

Květ (flos)

• jedná se o modifikaci listů a částečně i stonku
• je to soubor rozmnožovacích orgánů zajišťujících pohlavní rozmnožování, které probíhá buďto nepřímo pomocí okvětí nebo přímo za tvorby pestíku a tyčinek
• nepravý – šištice u nahosemenných
• pravý – květy krytosemenných
• stavba:
  • ke stonku je květ uchycen květní stopkou, která poté přechází v květní lůžko
  • květní lůžko
    • je to zkrácená a rozšířená část květního stonku
    • může být vyklenuté nebo ploché
    • květní části jsou na něm umístěny ve šroubovici nebo kruzích, popř. kombinovaně
  • květní obaly
    • nepodílí se přímo na rozmnožování
    • mají ekologický význam
    • mohou být volné nebo srostlé
    • jsou uspořádané v jedné nebo dvou kružnicích
    • mohou chybět -> tzv. nahé, bezobalné květy (bříza, vrba)
    • redukované (trávy)
    • rozlišené tvarem a barvou:
      • K: kalich (calyx) – vnější část obalů složená z kališních, většinou zelených lístků s ochrannou funkcí
      • C: koruna (corolla) – vnitřní část obalů složená z korunních, většinou pestře zbarvených lístků lákajících opylovače, mohou zde být přítomny i medníky s nektarem
    • nerozlišené tvarem a barvou – plátky okvětí (tepala), které vytváří okvětí (perigon), u jednoděložných rostlin
  • reprodukční orgány
    • zajišťují pohlavní rozmnožování
    • A: tyčinky
      • samčí pohlavní orgány
      • vytváří pylová zrna
      • u nahosemenných jsou ploché a šupinovité, mají větší počet prašných pouzder, krytosemenní jsou popsáni níže
      • stavba:
        • nitka
        • prašník – dva prašné váčky, z nichž každý má dvě prašná pouzdra (samčí výtrusnice, mikrosporangia)

      

      • v prašných pouzdrech je pylotvorné pletivo, kde dělením vznikají mateřské pylové buňky, které se meioticky dělí, až vzniknou pylová zrna (mikrospory, tedy samčí výtrusy, které mají u nahosemenných i vzdušné vaky), které obsahují rozmnožovací (generativní) a vyživovací (láčkovou) buňku
      • vzniklé pylové zrno má dva obaly, intinu (tenkou, hladkou vnitřní vrstvu) a exinu (vnější, silnou a různě utvářenou vrstvu s klíčními póry)

      

      • mocnost tyčinek – délka nitek
      • bratrost tyčinek – počet základů

      

    • G: pestík
      • samičí pohlavní orgán vzniklý srůstem jednoho nebo více plodolistů
      • apokarpní – vývojově původnější, jeden nebo více jednoplodových pestíků
      • cenokarpní – vývojově odvozenější, vzniká srůstem dvou nebo víc plodolistů
      • stavba:
        • blizna – lepkavá vrcholová část, na níž se zachycují a klíčí pylová zrna
        • čnělka – střední část, která může chybět
        • semeník – spodní část, ve které je vajíčko (může být spodní, svrchní nebo polospodní typ)
      • vajíčko
        • mnohobuněčný útvar ukrytý v semeníku
        • na povrchu je kryto vaječnými obaly, které na vrcholu nesrůstají a vytvářejí otvor klový (mikropyle), kterým vstupuje dovnitř pylová láčka
        • tvořené z velké části tzv. pletivným jádrem, v němž je zárodečný vak (jedna buňka jádra se redukčně dělí na 4 haploidní buňky, vyvíjí se však jen jedna – tj mladý zárodečný vak, tedy samičí výtrus)
        • v dalším vývoji dochází ke třem miotickým dělením, kdy vzniká již zralý zárodečný vak, který má na pólech vždy čtyři jádra
        • poté se z každého pólu jedno jádro přesune do centrální části zárodečného vaku a splynou v jádro zralého zárodečného vaku s diploidní genetickou informací 2n
        • vyvíjí se z něj po oplození semeno=semen:
          • z obalů vajíčka vznikká osemení s ochrannou funkcí
          • obsahuje endosperm (živné pletivo), který je triploidní (vznik spojením jedné spermatické buňky a jádra zárodečného vaku – genetická informace 3n, vzniká z jádra zárodečného vaku, obsahuje tuky, škrob a bílkoviny, vyživuje zárodek
          • dále obsahuje perisperm (živné pletivo), který je zbytkem nucellu a též vyživuje zárodek
          • uvnitř semene je zárodek=embryo, který obsahuje dělohy (jednoděložné, dvouděložné rostliny), kořínek (základ kořene), plumulu (první pupen, který je základem listů a stonku) a hypokotyl (první podděložní článek)
          • je uloženo v plodech

          

        • hospodářský význam květů: léčivky, koření, zelenina, krmiva, kosmetika a parfémy, výroba piva, produkce nektaru, ozdobný význam

        

      

    

• souměrnost květu
  • souměrný=zygomorfní typ: květ má jednu rovinu souměrnosti (violka, hluchavka,…)
  • pravidelný=aktinomorfní typ: květ má víc os souměrnosti (pryskyřník,…)
  • nepravidelný=asymetrický typ: květ nemá žádnou osu souměrnosti (kozlík,…)



• pohlavnost květu
  • oboupohlavný (má oba typy pohlavních orgánů)
  • jednopohlavný (jen samčí nebo jen samičí pohlavní orgány)
  • jednodomost x dvoudomost
• výstavba květu
  • ve šroubovici (magnolie)
  • v kružnici (navzájem se střídají)
  • květní diagram – grafické znázornění složení květu, mohou i přiblížit evoluční vztahy mezi krytosemennými, poprvé se objevil na konci 19. století za A. W. Eichlera
  • květní vzorec – rychlé vyjádření charakteristiky květu s využitím mezinárodních značek, může vyjadřovat symetrii/uspořádání květu, pohlavnost květu a další údaje, vznikl v 19. století (dobře vysvětleno zde




• květenství
  • květ může být na stonku samostaně nebo v květenstnví
  • jednoduché
    • hroznovité=racemózní: postranní stonky nepřevyšují hlavní, rozkvétání může probíhat vzestupně (akropetálně) nebo dostředivě (centripálně) u květů v jedné rovině, základem je hrozen

    

    • vrcholičnaté=cymózní: postranní stonky převyšují hlavní, rozkvétání probíhá sestupně (bazipetálně) nebo odstředivě (centrifugálně) u květů v jedné rovině, základem je vrcholík

    

  • složené
    • vznik kombinací stejných nebo různých jednoduchých květenství, např. složený okolík (miříkovité) nebo složený klas obilí

Plod=fructus

• vzniká ze semeníku po oplození vajíčka
• vyvíjí se z nadzemních částí rostliny
• hodpodářským významem je produkce ovoce a zeleniny, koření a technických surovin
• ze stěny semeníku vzniká oplodí (perikarp) s ochrannou funkcí, jeho části: exokarp (vnější blanitá vrstva, charakteristicky zbarvená slupka), mezokarp (střední vrstva s dužnatým parencyhymem) a endokarp (vnitřní blanitá vrstva, např. jádřinec malvic, ze sklerenchymu např. pecky u peckovic, z parenchymu např. u vinné révy)
• mají funkci ochrannou, vyživovací a rozšiřovací (rozšiřování=chorie)
• pravé plody
  • vznikají pouze díky pestíku (a z pestíku největším dílem ze semeníku)
  • suché
    • perikarp je kožovitý nebo z tvrdého sklerenchymu
    • pukavé – pukají (otvírají se) jedním nebo více švy, mají více semen

    

    • nepukavé – nepukají (neotevírají se), ale oddělují se od mateřské rostliny, mají pouze jediné semeno

    

    • poltivé – nepukají (neotvírají se), ale jako vícesemenné se rozpadají na více jednosemenných dílů

    

  • dužnaté
    • oplodí má tři vrstvy, mezokarp je šťavnatá dutina
    • peckovice, boboule, hesperidium

    

• nepravé plody
  • vznikají nejen z pestíku, ale i díky dalším částem květu (květní lůžko=češule)
  • malvice – spodní část kalichu, koruny a tyčinek tvočí semeník a češule=rozšířené květní lůžko (např jablko, hruška, jeřabina)
  • souplodí – hustě nahloučené plody vzniklé z jednoho květu spojené květním lůžkem:
    • souplodí měchýřků (blatouch)
    • souplodí peckoviček (malina)
    • souplodí nažek ve zdužnatělém květním lůžku (jahoda)
    • souplodí nažek ve zdužnatělé češuli (šípek)
  • plodenství – soubor plodů z celého květenství:
    • volné (hrozen vína, slunečnice)
    • srostlé (ananas)
    • sdružené (buk, kaštanovník)
    • sykonium (tj dužnatá baňka obsahující mnoho květů, např. u fíkovníku)
  • zvláštní typy plodů: partenokarpické plody (plody bez semen, vyvíjí se bez oplození)

zpět do obsahu