Říše: Rostliny
Podříše: Nižší rostliny – řasy (algae)
- různorodá skupina několika oddělení (řazení do různých říší)
- obsahují betakaroten (provitamin A)
- můžeme je jíst ve fomě suši, jodového prášku, gumových medvídků s alginátem
- věda, která je studuje, se nazývá algologie
- 4000 druhů, různé stanoviště (sladká, slaná voda, extrémní teploty a podmínky)
- součást fytoplanktonu
- tělo tvoří stélka:
- monadoidní – bičíkatá (jednobuněčná, jednojaderná, kapkovitá, má bičík nebo dva, chybí buněčná stěna, např zelenivky, krásnoočka, pláštěnka)
- kokální – buněčná (jednobuněčná, jednojaderná, bezbičíkatá – nepohyblivá, na povrchu má pevnou buněčnou stěnu, např rozsivky, zelenivky)
- trichální (mnohobuněčná, vláknitá, jedno jádro s buněčnou stěnou, vlákna jsou nevětvená, popř jen jenoduše větvená, např kadeřnatka, šroubatka se šroubovitě stočenými chloroplasty)
- heterotrichální (vlákna se dělí na samčí a samičí, a to morfologicky (vnějšek) i funkčně, jsou poléhavá a vzpřímená, např trentepohlia)
- sifonální – trubicovitá (vláknitá nebo vakovitá, jednobuněčná, ale mnohojaderná, např trubicovky)
- sifonokladální (vláknitá nebo vakovitá, mnohobuněčná, mnohojaderná, větvená nebo jednoduchá, např žabí vlas)
- pletivná (nejsložitější typ stélky, např u hnědých a rudých řas, mnohobuněčná, rozlišená na jakoby kořínky rhizoidy dole, kauloid jako lodyhu a fyloidy, které jsou jakoby lístečky, je odvozená od vláknité stélky dělením buněk ve dvou (plochá) nebo ve třech (prostorová) směrech, předpokládá se, že je vývojová linie k mechorostům, což jsou již vyšší rostliny)
- améboidní (jednoduchá a jednobuněčná, ale může mít i více jader a mění svůj tvar, má panožky – jako bílé krvinky u nás)
- rozmnožování
- vegetativní – dělení (jednobuněční), rozpad kolonií či mnohobuněčných stélek
- nepohlavní – pohyblivé výtrusy (zoospory), nepohyblivé výtrusy (spory)
- pohlavní – při zhoršených životních podmínkách, spojení haploidních gamet v diploidní zygotu, pohlavní orgány – gametangia řas jsou vždy jednobuněčné, izogamie – gamety stejného tvaru a velikosti, anizogamie – různé gamety, oogamie – vajíčko (oosféra) + spematozoid (bičíkatý)
- rodozměna – střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování
- dělení:
- hnědá vývojová větev (hnědé řasy-chromophyta, obrněnky a skrytěnky)
- chlorofyl a a c, betakaroten, fukoxantin (zbarvení do hněda), xantofyly
- fotoautotrofní organizmy (významný podíl heterotrofní výživy)
- uvnitř periplastových váčků mají chloroplasty
- 1–2 bičíky, mají pohyblivá dvoubičíkatá stádia (jeden bičík je porostlý trubicovitým vlášením)
- většinou jednobuněčné
- zdroj jódu a důležitých látek
- zásobní látkou je laminaran
- mnohobuněčná, vláknitá až pletivná stélka, která je složitá (mohou být i speciální vodivá pletiva)
- makroskopické rozměry
- zejména v chladných vodách
- rozmnožují se pohlavně (fragmentace stélky), nepohlavně (pouze zoosporami) i pohlavně (izogamie, anizogamie, oogamie), rodozměna (metageneze) – střídání sporofytu a gametofytu (gametofyt je menší než sporofyt)
- červená vývojová větev (rudé řasy-rhodophyhta)
- chlorofyl a a d, betakaroten, fykobiliproteiny (modrý fykocyanin, červený fykoerythrin)
- v teplých mořích (ve sladkých vodách také, ale jen malá část)
- jsou jednobuněčné i mnohobuněčné fotoautotrofní organizmy
- mají vláknitou až pletivnou stélku
- zásobní látkou je florideový škrob
- bezbičíkaté (ani bičíkatá stádia)
- jsou přisedavé (do hloubky 200 m)
- ohrožené
- využití v potravinářském průmyslu (AGAR, želatina)
- zelená vývojová větev (zelené řasy-chlorophyta a krásnoočka)
- chlorofyl a a b, karoteny, xantofyly
- všechny typy stélek
- rozmnožování nepohlavní (spory nebo zoospory), vegetativní (schizotomie nebo cytotmie – tvorba příčné přehrádky a rozdělení buněk), pohlavní (izogamie, anizogamie, oogamie)
- zásobní látkou je škrob (pyrenoidy), někdy polyfosfátová zrna, mannan, xylan, alkoholy
- mají chloroplasty se dvěma membránami
- mají sudý počet bičíků
- buněčná stěna většinou z celulózy
- převažují sladkovodní druhy (částečně i suchozemské a mořské)
- součást živé složky půdy (edafonu)
- produkují kyslík, význam v potravinářském průmyslu (např doplňky stravy Chlorella), součástí fytoplanktonu, zdroj jodu, využití v lékařství, potrava pro živočichy, k výrobě potaše, křemeliny, želatiny, samočistící schopnosti
- oddělení: Hnědé řasy
třída: Rozsivky
- kokální stélka
- jednotlivě či kolonie
- dvoudílná křemičitá stélka – do sebe zapadající misky (hypotéka, epitéka)
- rozmnožování – převážně nepohlavně (oddálení misek, mitóza, rozdělení, doplnění misky = postupné zmenšování, pak nastupuje pohlavní rozmnožování, které zajistí obnovení původní velikosti)
- po odumření vznik křemeliny (stmelení schránky druhohorních a třetihorních rozsivek – technické využití)
- bioindikátory
- vysoká produkce sušiny
- rozšíření ve všech typech vod (nejvíce mimotropické moře), součást fytoplanktonu
- oddělení: Hnědé řasy
třída: Chaluhy
- chaluha bublinatá – v chladných vodách, hlavně při pobřeží
- oddělení: Hnědé řasy
třída: Zlativky
- oddělení: Zelené řasy
třída: Zelenivky
- váleč koulivý (ve sladkých vodách, vytváří kolonie tvořící až několik tisích jedinců – buňky se specifickou funkcí, pohyb pomalým koulivým pohybem)
- pláštěnka (monádoidní bičíkatá stélka, součástí planktonu v rybnících a tůních, může mít i červené barvivo)
- koulenka (sladkovodní, monádoidní stélka)
- zelenivka (žije jednotlivě nebo v koloniích, v mělkých vodách, žije v symbióze s nezmarem zeleným, houbami – lišejníky -, vyrábí se průmyslově jako doplněk stravy Chlorella)
- sítěnka (tvarem připomíná síť, žije ve sladkých vodách)
- chlorococum (nejčastější půdní řasa, součást živé složky půdy edafonu)
- kadeřnatka (heterotrichální stélka (trubicovitá), složitější rozmnožování – nepohlavní převládá (fragmentace), ale v nepříznivých podmínkách lze i pohlavně)
- zrněnka (suchozemnská velmi častá řasa – zelené povlaky na kamenech, zdech, kůře, jsou to kratičká vlákna ve shlucích)
- porost locikový – mořský salát (mořská řasa, listovitá stélka, výskyt u pobřeží, ne v hloubkách, potravina)
- oddělení: Zelené řasy
třída: Trubicovky
- trubicovitá stélkažabí vlas (sladkovodní, vyskytuje se běžně a může přisedat)
- oddělení: Zelené řasy
třída: Spájivky
- rozmnožují se spájením – konjugací
- pouze sladkovodní organizmy
- šroubatka (má šroubovitě stočené chloroplasty, rozmnožuje je se napohlavně – fragmentací, ale i pohlavně – spájením: rozlišená vlákna na samičí (+) a samčí (-) se k sobě přiblíží, vytvoří se můstek mezi vlákny a pomocí něj se celý obsah protoplastu jednoho z vláken včetně jádra přelije do protoplastu druhého vlákna a v něm tak vznikne zygospora, která je natolik odolná, že může přežívat i několik let, ve vhodných podmínkách vyklíčí a začne z ní vyrůstat nové vlákno)
- jařmatka (má hvězdicovité chloroplasty), dvojčatkovité řasy (jednobuněčná řasa, která je rozdělená zářezem, takže to vypadapá jako by byly dvě),
- hvězdulky, krásivky, vřetenovky
- oddělení: Zelené řasy
třída: Parožnatky
- parožnatka (čisté prokysličené sladkovodní studené vody, mají pletivnou stélku, která má kořínek, lodyžku a lístečky, vývojově nejmladší, délka až 1 m, obsahuje v buněčných stěnách uhličitan vápenatý, nejspíš vývojová linie k mechorostům)
- oddělení: Krásnoočka
- jednobuněční pohybliví bičíkovci (1-2)
- chlorofyl a a b, karoteny, xantofyly
- světločivná skvrna při bázi bičíku (stigma)
- pelikula – pružný bílkovinný obal
- zásobní látkou je paramylon
- druhy bez chloroplastů – heterotrofní výživa
- podélné dělení bez pohlavního rozmnožování
- sladké i znečištěné vody
- zástupci: rod krásnoočko (euglena)
- oddělení: Obrněnky
- mořští, bičíkatí (2) prvoci, chloroplasty (chlorofyl a a c)
- tělo kryto celulózním pancířem
- mixotrofní výživa, některé čistě heterotrofní
- produkce toxidu – toxicita ryb, bezobratlých -> otravy lidí
- symbiotická soužití, bioluminiscence (vyzařují světlo jako světlušky)
- rohatka neboli trojrožec, peridium
- oddělení: Skrytěnky
- jednobuněčné
- dva bičíky
- chlofyly a a c (hnědá linie), xantofyly (žluté barvivo), fykobiliproteiny
- odolnost vůči chladu
zpět do obsahu